TAK JDE ČAS II.

Přišlo září 2012 a doma byl zase nezvyklý klid, naše B-koťátka byla pryč … Podzim se nesl v poklidném duchu, pouze milá zpráva přišla z ch.s. Peridot, CZ – naše Allegřička se stala maminkou dvou překrásných slečen. Těžko mi tomušlo uvěřit, pro mě byla sama stále koťátkem. V půlce listopadu jsme byli opět u pana Niziolka vyšetřit holkám srdíčka, obě dostaly pochvalu a já mohla být zase chvíli klidná.

Na začátku prosince získala Mourinka v Olomouci poslední certifikát CAC a stala se tak Championkou. Vzhledem k tomu a výsledkům vyšetření srdce jsem se rozhodla, že je vhodný čas na její první rande – a tak si hned v lednu udělala Mourka výlet do Brna za ženichem. Má volba padla na Amura ze Sovína, CZ, t.č. již legendárního kocoura z českého chovu, krásného, milého a zkušeného.

Na začátku března 2013 se v pražském Kongresovém centru konala Mezinárodní výstava koček, jejíž součástí byla i speciální výstava Něvských maškarád a Breed BIS Sibiřských koček. (Aby mohlo mít plemeno vlastní BIS – závěrečnou soutěž nejlepších, musí být posouzeno nejméně 50 jeho příslušníků, což je ohromná konkurence. Takovéto množství sibiřek se na jedné výstavě sejde jen velmi zřídka a proto, pokud se podaří, je pro jejich chovatele sibiřská BIS malým svátkem.) Pochopitelně jsme se zúčastnili, s Kačenkou a Kristiánkem, Mourinka měla v té době cca týden do porodu a tak nám držela tlapky z domova. Kristiánek získal další certifikátek do sbírky, když porazil svého velmi pěkného kolegu, s koncem zimy však jeho kožíšek doznal značné újmy a tak do dalších bojů nezasáhl. Kačenka měla situaci složitější. Nejprve se utkala o svůj certifikátek s nádhernou Geishou de Lourdes, která o týden dříve vyhrála celou speciální výstavu Sibiřských koček v Polsku. Souboj byl velmi těsný a pro Kačenku vítězný. Kačenka získala poslední certifikát CAGCIB a tím i titul GIC – Grandinterchampion. Následoval výběr nejkrásnější kočky v barvě, kde Kačenka porazila nadějnou mladou kočičku Nelu z Veveří a také svou vlastní dceru Allegru, t.č. vlastnící tituly Champion a Junior Winner. Kačenka tak získala nominaci do sibiřské BIS, které se zúčastnilo 6 koček různých barev. Nejlepší sibiřskou kočkou výstavy se nakonec stala krásná zlatobílá Grace de Claire, která ukořistila čtyři hlasy, Kačenka získala zbylé dva hlasy a prohrála se ctí. Grace se nakonec stala nejlepším zvířetem celé skupiny polodlouhosrstých koček a BOB II – 2. Nejkrásnějším zvířetem na celé výstavě.

A pak mi Mouriška konečně ukázala, co že to s Amurem upekli. A udělala to ve velkém stylu. O půlnoci si pro mě přišla, že potřebuje asistenci, pak hodinu kroužila po bytě a zkoušela všechny pelíšky, boudičky a skulinky, kde jí bude nejlépe… Nakonec se stejně usídlila tam, kde jsem jí to nachystala. Porod samotný zvládla přímo vzorově, no já jsem nestačila zírat na ty barvy. První miminko černé s bílým flíčkem, druhé celé černé! Pak následovali dva mourečci a nakonec zase černá! Tak jsme zjistili, že Mourka nese i plnou barvu a vůbec s ní nešetří.

Malá C-koťátka rostla jako z vody a v červnu se pomalu začala rozprchávat do svých nových domovů. Černá princezna Cesmínka uhranula svou „lidskou bábu“ a tak byla její cesta do nového domova takovým malým „návratem domů“ vybrala si ji totiž chovatelka její mámy – Cesmínka bydlí v ch.s. de Lourdes, CZ.

No a když jsme přivezli Cesmínku do jejího nového působiště, rovnou jsme si odtud odvezli Kačenku, která tam byla u ženicha. Jako partnera pro letošní vrh
jsem jí totiž vybrala pravého ruského bohatýra Shafrana Dikaya Krassa, RU, působícího pod hlavičkou ch.s. de Lourdes, CZ.

Léto bylo hořko-sladké. Sladké v očekávání dalších koťátek, hořké, jelikož se u příbuzných naší Glamour v opravdu nečekaném množství objevilo HCM. (Chovatelé předpokládají, že problém k nám přišel od Hepzibah Siberian Star.) Všechny pozitivní kočky mají mírnou formu tohoto onemocnění, nemají viditelné potíže a HCM bylo zjištěno při preventivním vyšetření. Zdá se, že vývoj HCM v naší linii je relativně pomalý, což dává postiženým zvířatům velkou šanci na dlouhý kvalitní život. Většina chovatelů po tomto zjištění přistoupila ke kastraci nemocných zvířat i jejich přímých potomků. V chovu zůstalo jen několik málo mladých, v této chvíli zdravých koček, které již mají slušnou šanci, že tuto nemoc nepředají dál. Je to i případ naší Glamour, kterou jsem se rozhodla ponechat v chovu ještě na jeden vrh (samozřejmě pouze v případě, že bude dál naprosto zdravá). Její chovná kariéra tak sice skončí o něco dříve, než jsem původně plánovala, s ohledem na rodinnou anamnézu si ale myslím, že je to velmi vhodné.

No a v srpnu se narodil vrh D – 3 želvovinové holčičky a jeden nádherný mouratý kluk. Je to banda zlobilů a také velikých mazlíků. Krásně rostou, ale moc rychle, brzy už půjdou rozdávat radost do nových rodin, a tady bude zase klid, ticho a mír …
... nějak si to neumím představit.