STANDARD PLEMENE

SIB/NEM standard FIFé – překlad do češtiny

Vzhledem k tomu, že jsem na oficiálních místech nenašla český překlad standardu SIB/NEM, dovolila jsem si udělat překlad vlastní - je zachována struktura originálního standardu FIFé, v posledním sloupci jsou přidány vady dle FIFé. V horním řádku je doslovný překlad z anglického originálu, ve světlejším spodním řádku je jeho vysvětlení případně rozšíření tak, jak to vnímají chovatelé.

Jelikož SIB/NEM jsou poměrně mladá plemena přírodního typu, který vylučuje jakékoliv extrémy, posuzovatelé dlouho hledali cestu k jejich kvalitnímu posuzování. Často si při nejasnostech či neobvyklostech standardu „vypomáhali“ předpisy jiných plemen, a tak jsme se mohli s překvapením dozvědět, že: to zvíře má nádherně hebký kožich a malé ouška (PER), krásně klenuté čelo – nebo naopak špatný profil (MCO), měly by se ostříhat štětičky na uších (RAG) či srst kolem očí aby působily větší (?BRI). V současné době těchto posuzovatelských excesů výrazně ubylo, nicméně čas od času se ještě vyskytnou.

Co se týče kvality srsti, je situace velmi složitá. Jelikož sibiřka má mít hrubší voděodolnou srst, která i při pravidelném pročesávání a příležitostném přepudrování udržuje mírnou mastnotu a „řádkuje“, tj. chvíli po rozčesání opět naznačí přirozené prameny (a chovatelé si takové srsti velice cení), ale pro výstavní účely posuzovatelé vyžadují srst viditelně pěstěnou, dochází zde k jakési chovatelské schizofrenii. Žádoucí polodlouhou těžkou srst je třeba perfektně odmastit a odlehčit, zničit její přirozený film a otevřít strukturu. Aby se však nelámala, používají se speciální šampony, následně výživa ve spreji, texturizéry (aby nebyla srst příliš hedvábná na omak a polétavá) a spousta další kosmetiky, takže ve výsledku je posouzení kvality srsti spíše posouzením kadeřnického umu majitele zvířete. Smutným důsledkem takového jednání je fakt, že kvalitní polodlouhé hrubé srsti je po desetiletích chovu SIB/NEM snad ještě méně než na začátku, na její úkor se prosazují zvířata extrémně dlouhosrstá, protože jejich srst je při výstavní úpravě efektnější – reálná struktura chlupu je překryta kosmetikou a nedá se posoudit téměř vůbec. (Aby nedošlo k omylu – samozřejmě na výstavu, a nejen na ni, by mělo být zvíře připravené a upravené. Nicméně na úpravu srsti přírodního plemene by měly stačit jednoduché„přírodní“ prostředky – tedy pudr na odmaštění a hřeben na rozčesání a učesání. Srst, na jejíž údržbu potřebuje majitel více kosmetiky než sám na sebe, nemá s kvalitním přírodním kožichem nic společného.)