< návrat zpět

TAK JDE ČAS VII. - 2017-18

 

Sezóna 2017-18 byla poměrně bohatá na události. Čerstvý vítr? Spíš uragán…

Konec roku 2017 proběhl bez zvláštních událostí v klidu a pohodě, i začátek nového roku byl takový. V únoru 2018 Eda začal jevit zájem o Karmen a na začátku dubna zadělali na koťátka. Březost proběhla dobře, avšak s blížícím se termínem porodu vrhu „H“ rostla i moje nervozita – přeci jen, po předchozí zkušenosti jsem měla velký strach. A bohužel oprávněně.

15.6. odpoledne začala Karmen rodit, nicméně po hodině stále žádné kotě nebylo na světě a kontrakce slábly. Takže hurá na veterinu. Podle sona bylo uvnitř 6 koťat, ovšem nezabral ani oxytocin. Zbývalo jediné – císařský řez. Zase. Opakovaný císařský řez dle chovatelského řádu znamená okamžité trvalé vyřazení matky z chovného programu. Rovnou jsme tedy nechali Karmen i vykastrovat. Naštěstí vše proběhlo v pořádku a tak jsme si večer z veteriny odváželi zaštupovanou omámenou Karmenku a pět malých barevených myšek. Šestá myška porod nezvládla – byla tím prvním kotětem, největším ze všech, které ucpalo porodní cesty a zapříčinilo císařský řez. Bohužel, zákrok pro něj přišel už pozdě, bylo udušené.

Doma bylo třeba na rodinu velice dohlížet – Karmen sice měla mléko, ale neměla pocit, že by byla matkou a o koťata se prvních několik hodin vůbec nezajímala. Naštěstí je nechala při sobě ležet a zahřát se. Koťata přispaná z narkózy ani nehledala struky, ale polykací reflex fungoval, takže po kapičkách jsme je nakrmili stříkačkou. Teprve ráno u koťat narkóza úplně odezněla a aktivně se pustila do krmení, Karmen na ně však stále hleděla spíš rozpačitě než mateřsky. Do večera se však i u ní postupně probudily všechny instinkty, takže 24 hodin po zákrokru jsme doma měli harmonickou rodinku. Zlobila už jen rána po císaři, která se nechtěla moc hojit – koťata totiž při hladovém hemžení ránu neustále dráždila, i když byla zakrytá. Pro příště bude zřejmě lépe nechat kastraci na později, až budou koťata odstavená. Nicméně po 3 týdnech bylo konečně všechno v pořádku zahojené.

Karmen se však projevila jako velká cestovatelka, přibližně co 5 dní koťata přestěhovala na novou lokalitu. Naštěstí to všichni přežili bez úhony a po měsíci byli už tak velcí a pohybliví, že další stěhování matka vzdala. Konečně jsme si mohli všichni vydechnout. Pět koťátek rostlo přímo ukázkově a v typu i povaze slibovalo velké věci. Tři kluci a dvě holčičky brzy anektovali celý byt a postarali se nám o veselé léto. V té době také Eda posbíral potřebné certifikátky pro další titul a nyní je už GIC – Grandinterchampion.

Na konci léta jsme jeli k MVDr. Pospíšilíkovi na vyšetření srdce a ledvin s holkama – babička Catherine, matka Karmen a starší dcera Galilea. Všechny dostaly pochvalu za skvělé výsledky, všechny jsou HCM i PKD normal. Sláva. Eda s námi nejel – v té době se podrobil operaci očního víčka, které po prodělané jarní infekci ne a ne zaujmout správnou polohu a chlupy na jeho okraji odíraly rohovku. Ale o vyšetření jsem Edu neošidila – podstoupil ho o měsíc později u MVDr. Sobalové, výsledek, chvála bohu, také negativní pro HCM i PKD.

Po zdravotní stránce je tedy v mém chovu všechno v pořádku… No jo, v chovu – vždyť já nemám žádnou chovnou kočku ! Karmen byla jediná, tu jsem musela vykastrovat, a Eda teď nemá partnerku ! Má skupina čítala 4 kastráty a 1 chovného kocoura, což je tragický nepoměr, který jsem musela okamžitě začít řešit. A to nejen pořízením nové chovné kočky, ale také redukcí množství kastrátů, jelikož nemám nafukovací byt. Padlo rozhodnutí, že najdeme nový domov pro Karmen – jelikož je nejmladší a tudíž to pro ni bude nejjednodušší. Karmen si za relativně krátkou dobu našla nový domov, sice musela nejprve přesvědčit pana domácího, modrého briťáka, že ve dvou se to lépe táhne, ale nakonec ho udolala (aby ne, krásná, chytrá, milá kočička nakonec vždy dosáhne svého). Zároveň jsem objevila nabídku opravdu rozkošné kočičky v Polsku. Jaké štěstí, její chovatelka také hledala novou chovnou kočičku a po kratším, ne zcela jednoduchém vyjednávání jsme se domluvily na výměně, moje Helada pojede do Polska a malá Ussaria zakotví u nás. A skutečně, na podzim se u nás objevil pruhovaný rarášek s obrovskýma očima a plnou pusou řečí. Kromě toho jsem ale neodolala ještě jedné kočičce. Až z Čeljabinsku mě uhranula želvovinová kráska Esmeralda, která je však o něco mladší, takže přicestuje až jako dáreček pod stromeček.

KONTAKT:

Alena Rusková

tel.+420 607 504 234
rusala@centrum.cz