< návrat zpět

TAK JDE ČAS VIII. - 2018-19

 

Sezóna 2018-19 byla taková stabilizační, k té stabilitě jsme ovšem museli dojít přes poměrně dramatické okamžiky.

Na podzim u nás zakotvila nová chovná kočička – koťátko Ussaria, Sári. Rozkošná drobná princezna poměrně rychle zakotvila v naší chlupaté smečce. Upovídaná a velmi hravá, brzy bylo vidět, že ji moji klidní kastráti prostě nestíhají. Jen Eda jakž takž držel krok, ale vzhledem k tomu, že byl 3x tak velký jako Sárinka, trochu mě jejich honičky děsily. Velmi jsem se tedy těšila na Vánoce, na jeden speciální dáreček. Dorazil malinko předčasně – v půlce prosince 2018 kurýr přivezl z Ruska malý chlupatý raneček s obrovskou náloží radosti. Esmeralda, Meri, krásná nová partnerka pro Edu a kolegyně pro Sári, dorazila v naprostém pořádku a příjemné atmosféře, včetně všech dokumentů. Znovu děkuji kurýrovi Mikhail Ry za perfektní komunikaci a péči z Čeljabinsku až do Ostravy. Během pár dní byly Sári a Meri velké kamarádky a řádily po celém bytě jako chlupatý tajfun.

Takže veselé vánoce?  Bohužel ani ne. Již od podzimu jsne pozorovali, že nám kníračka Eliška pomalu hubne a slábne, vyšetření odhalilo chronické selhávání ledvin. Nasadili jsme léky i speciální dietu, po čemž přišla jistá úleva, bohužel zlepšení stavu ne. Kníračce Ájince se také poprvé projevila epilepsie, a rovnou velkým záchvatem, a ne jen jedním. Po nezbytných vyšetřeních, která vyloučila jinou příčinu, byla zahájena léčba psychofarmaky – nejprve Rivotril, jelikož bylo třeba urychleně zastavit těžké záchvaty, které přicházely příliš často (po 3-4 hodinách), následně udržovací Phenaemaletten. Aby toho nebylo málo, koncem prosince začala sotva 5 měsíční Sárinka mrouskat, z čehož měl Eda ohromnou radost… Já tedy až tak nadšená nebyla, Sárinku jsem oddělila (pro společenskou kočičku katastrofa samo o sobě) a Edovi objednala Suprelorin, antikoncepční čip. Ještě před Silvestrem jsme čip aplikovali a začali stříhat metr do chvíle, než začne účinkovat, což trvá cca 6 týdnů.

Leden 2019 nebyl o mnoho veselejší – Eliška dál scházela, Ájinka byla na vysokých dávkách léků (ale už bez záchvatů), Sárinka říjící, Eda toužící, dvounohé osazenstvo zralé na blázinec. Ozvala se ale paní Soňa Karšulínová (ch. s. Zolotoje Kolco, CZ), že by měla zájem o krytí svých koček Edwardem. Po upozornění, že 1. ještě nikdy nekryl cizí kočku, 2. nikdy nebyl beze mě mimo domov, 3. nemusí už být díky Suprelorinu plodný, jsme se přeci jen domluvily – má to k nám kousek a nejhorší, co se může stát, že kočka nezabřezne, ale za pokus to stojí. A tak Eda vyrazil na „sextrip“. Ano, byla to úleva, přiznávám. V tom blázinci jsme ještě stihli MVK v Ostravě, kde obě holky získaly Ex1 a Eda svůj první certifikát CACS. Kromě toho se zúčastnila i Galilea Regio Boreas, CZ, která získala svůj první certifikátek CAC.

Únor přinesl jisté zklidnění. Eda se po úspěšném krytí vrátil domů a Suprelorin už zabral, takže z něj byl neškodný mazlivý kocourek. Sárinka skončila říji, ovšem začala Merinka. Už jsem díky Suprelorinu nemusela oddělovat, takže jsme to všichni snášeli lépe. Ájince jsme začali snižovat denní dávku léků, jelikož byla stále bez záchvatů, Elišky stav se ale nadále postupně horšil. No a po skočení Merinčiny říje jsem při mazlení objevila, že místo jednoho cecíčku má obrovskou bouli. Nojo, už jsme nebyli dlouho na veterině. Zbytnělá mléčná žláza, tak jen jedna injekce Alizinu a velmi rychle splaskla. Chvála bohu to nebylo nic horšího, jen jsem se stašně vyděsila…

Konec března byl zakončením divokého období – kočičenstvo se stabilizovalo, sklidnilo, částečně vylínalo do bikin a konečně dalo pokoj. Bohužel či bohudík skočnil i Eliščin boj – a tak spinká pod tůjemi a nic už ji netrápí. No a z chovu Zolotoje Kolco přišla zpráva, že jedna kočička sice nezabřezla, ale ta druhá porodila 5 krásný miminek, Eda se tak stal potřetí otcem.

Léto 2019 probíhalo klidně a spokojeně. Přicházely zprávy o výstavních úspěších Hesperie Regio Boreas, CZ. Hawkey Regio Boreas, CZ se stal otcem dvou vrhů, přičemž jeden z nich byl mimořádně početný - 10 miminek. V obou vrzích bylo také po jednom různookém koťáku – jedno očko zelené, druhé modré. Typově se jednalo rovněž o povedená miminka, oba tudíž zamířili do chovu. Bohužel – kocourek, který mířil do Ruska, se po cestě na letiště stratil a už se nenašel… V srpnu jsme se zúčastnili také výstavy v Ostravě, kde Sárinka získala svůj první certifikátek CAC a Eda nominaci do BIS.

V září si Eda udělal výlet na slovenskou výstavu, kde ve Viničném vyhrál BIS. Ájince jseme se pokusili po půlročním postupném snižování dávky zcela vysadit léky, bohužel do týdne od vysazení byly záchvaty zpátky se stejnou intezitou, opět jsme je museli krotit Rivotrilem. Je tedy zřejmé, že tabletky už bude Ája brát do konce života. Různooký kocourek po Hawkeym, který mířil do Ruska, se po cestě na letiště stratil a už se nenašel… Koncem podzimu jsme si u MVDr. Pospíšílíka také potvrdili, že ani letos se nás HCM a PKD netýká, Eda, Sári i Meri jsou sonograficky negativní.

KONTAKT:

Alena Rusková

tel.+420 607 504 234
rusala@centrum.cz